Posledni den ve skole :)

South Dakota

Vikend byl uzasny :). Nasla jsem v USA spriznenou dusi, se kterou si muzu postezovat, jak se nam zhorsila plet, jak jsme pribraly na vaze, a nebo jak uz nas ti amici opravdu stvou:D. S Anickou jsme se seznamili na FB na skopine pro vymenne studenty v US. Setkali jsme se poprve v unoru, pak v breznu a ted v dubnu me pozvala s jeji host rodinou do South Dakoty :).
Bohuzel tomuto vyletu predchazela smutna udalost. Anicka s rodinou meli naplanovany tento vylet na minuly tyden a presne v tuto sobotu jsme meli s chorus peveckou soutez (ona to neni soutez, ale kazdorocni ohodnoceni skolnich sboru). Dva tydny zpet jsem se sverila Mrs. West o me moznosti jet do Dakoty. Ona si vzala den na rozmyslenou a druhy den me informovala, ze pokud pojedu do Dakoty jsem hotova se sborem, nesmim zpivat na koncertech ani nikde jinde, ale ze me nenecha propadnou. Po zvazeni, po rozhovoru s host mum a kamarady (ktery rekli, ze o nic neprijduu, ze se tam cely den nudis, jednou zazpivas a jedes domu). Nakonec jsem zvolila jet do South dakoty, nacoz mi mila pani ucitelka rekla mnoho "milych slov", a nakonec me z te hodiny uplne vykopla a dala mi study hall. Takze ted uz ani do chorus nechodim. Je mi moc lito, ze to tak dopadlo, ale bohuzel dopadlo... Mela na to pravo, a ja muzu byt vubec rada, ze me nenechala propadnout.

Ale ten vylet stal za to trapeni :)! Ve ctvrtek rano jsme se v Iowe probudily do snehu. Ano 2.Kvetna snih, nekteri si delali srandu, ze bylo 82.unora :D:D. Takze nam, uz temer tradicne, zrusili dalsi zavody s atletikou. Tohle mi ale veslo vhod, protoze hned po skole jsem dokoncila baleni a Patty me zavezla do Clarion k Anicce, vzdalene mene nez hodinu autem. V podvecer jsme nasedli do auta a vdali se na cestu :)!
V Iowe je mesto Pocahontas (native american hero a taky film od Disneyho :D). Byl krasny vecer a cervanky na nebi :). Pak jsme jeli dlouho a dlouho az do noci, kde jsme prespali v motelu. Na veceri jsme se stavili v Subway, kde nas obluhoval takovy mladik, ktery byl viditelne po pouziti marihuany :D:D... Ale alespon jsme se zasmali, protoze nas prizvuk to obcas ztezuje ;)/....
Rano jsme se zase vydali na cestu, dopoledne jsme zastavili v Corn Palace. "Budova obalena v kukurici", nadherna a velmi detailni prace :)! Tema pro tento rok bylo "sporty pro mladez", takze proto byly po stranach obrazky cheerleaders, wrestling, hockey, football atd. Uvnitr byly fotky, ze vsech predchozich let. Budova byla postavena a kukuricne vyzdobena poprve v 1928 :). Kukurice je tady proste mocna :D!!!!!
Pak zpet do auta a dal na cestu. Projizdeli jsme neskutecne nadhernou krajou Badlands, tj narodni park USA. Vypada to jako Grand Canon a je to naprosta nadhera :). Z mnoha koutu techto hor pochazi indianske kmeny. Clenove kmenu Lakota tady hlavne lovili.
Vecer jsme prijeli k nadhernemu, tichemu Mount Rushmore. Anicce i me bylo velkym prekvapenim, ze tento statni pamatnik byl velmi klidnym, temer nezpropagovanym mistem. Krome pekne toalety a jednoho suvenyr obchudku, zadne dalsi obchody ani stanky. K "oblicejum" jsme se dostali v podvecer, a po prochazce kolem do kola se krasne setmelo, takze jsme pany prezidenty videli i za umeleho svetla a svitu mesice.
Meli jsme velke stesti, kdyz jsme prijeli byli jsme tam temer jedini, tak jsme se nafotlili a tak, a  presne kdyz fotime posledni fotky prijede plny autobus asiatu. tak sranda :D:D...
Dalsi dve noci je prespali v motelu ve meste pobliz. Dalsi rano po snidani, mela jsem waffle, jsme se vidali k "Crazy horse".  Crazy horse byl vudce kmene lakota nekdy na zacatku 20.stoleti a vedl vaku proti US government. Kmen lakota si v 1929 vybrali sochare Korczak Ziolkowski, ktery objetoval cely svuj zivot tomuto pomatniku Crazy horse. Indiani mu sice dali pozemek, ale nikdy mu se stavbou nepomohli. Korczak mel 15 let mladsi zenu, ta zije dodnes, a 10 deti. V muzeu nam rekli, ze tolik deti se presne hodilo protoze 5 chlapcu pomahalo na pamatniku a 5 divek pomahalo na rodinne kravi farme, ktera byla hlavnim obzivem. Jelikoz tento pamatnik je sponzorovan ciste rodinou a dobrovolnymi sponzory. No government. To je taky jeden z duvodu proc se to tak tahne. Korczak zemrel v 1982 a jeho zena tam tomu veli dodnes. Tak to presne formuloval ridic autobosu, ktery nas vezl od muzea blizeji k pamatniku. Ona tam ma pry to hlavni slovo. Zpet v hlavni budove bylo muzeum o indianech. V jedne casti byly i zeny z Navajo, Apache, Lakota  s jejich vyrobky. S jednou pani jsme se dali do reci, fakt je jejich kultura, sice uz jen umele udrzovana, i tak uzasna a moc zajimava.
Projezdili jsme "prirodni" rezervace s bizony, medvedy:). Anicciny host rodice jsou zamilovani do bizonu, takze kdekoli byli bizoni, tam jsme byli i my :). Byla sranda, kdyz se nam dva ochozeni medvedi snazili zabranit projeti branou, byli jako dva vojaci na strazi :). Odpoledne jsme se vydali na vyslap na nejvyssi bod od Rockies az po Alpy (kdyz preskocime ocean :P)... Slapali jsme 5 hodin :). Bylo to velmi nadherne, cisty vzduch, tichucko. I kdyz les byl hodne vykaceny, v lonskem roce tam stromy chytli nejakou nemoc... Anicka si pripadala jako v Tatrach, a byla moc stastna :D...

tohle je rodokmen Crazy Horse, podivej te se na zenu se jmenem:
 breast of female/ woman brest

tady se zena jmenuje: "good looking woman" a me oblibene jmeno: "afraid of her" :D:D

Pamatnik Crazy Horse, Mount Rushmore (sochu s obliceji prezidentu) se vleze pouze do jeho obliceje. Tahle socha bude jednoho dne obrovska!!

V nedeli po ceste zpet do Iowy, jsme zastavili ve "Wall drug", pry jeden z nejvetsich suvenyr storu. No takovych kramu tam ;D...
Dockupy najeli jme 2674km, zadek me boli jeste dnes, ale byla to nadhera. A poznala jsem Anicku :)!