New York City

Aneb jak jsme se zakousli do amerického jablka

Jak pojmout článek o New Yorku, o městě, kterému se přezdívá The Big Apple, je docela záludný úkol. Domnívám se, že jsou zde dvě základní možnosti a řešení:

A) popis: popíšu přesně, co jsme kdy a kde dělali, který den, vteřinu, zeměpisné šířky a délky.

B) úvaha a doporučení pro další cestovatele a cestovatelky 
Jedině pro vás, teď a tady, to bude kombinace obou zmíněných.

Na cesty jsme se vydali příliš brzy ráno v úterý 7.7.2013, a podezřívám tento čin, že právě on způsobil vysokou hladinu jet lagu o pár hodin později. Letěli jsme z Vídně, kde jsme šli do Jet Lounge a nápadně či nenápadně se dosyta nasnídali. Croasanty tam létají vzduchem a kafe teče potůčkem, takže velmi příjemné místo k bytí.  Během našeho přestupu v Düsseldorfu jsme byli okouzleni, na jaké úrovni je technika v roce 2015. Elektronické dveře, vás navedou, jak vyfotit vaši dokonalou fotku, kam položit packu. Za moment se ona brána otevřela do další letištní hala. Zde jsme se ujaly úpravy make-upu. Nenápadně až nápadně .

Cestou přes louži jsme se všichni podívali na American sniper a trošku se nahlásili, což doteď nevim, jestli byl až tak dobrý nápad. Po příletu jsme se rozdělili, B a H museli k přepážce pro nové návštěvníky (nebo s novým pasem) a ja jsem opět byla navygovaná k další mašině. Další fotka do sbírky, otisky prstů a během dvou minut jsem byla vypuštěna do Států. Kontrola Esty proběhla velmi okrajově, měla jsem vzorně uspořádanou složku se všemi informacemi, takže jsem pak jen přelistovala na informace o odletu a to bylo vše.
Tip 1: udělejte si složku, do které si vsechny informace (vytisklé kopie; ubytování; letenky; Estu; a další možné papíry, které po vás letecká společnost může chtít) uspořádáte a vezměte s sebou na palubu. Fakt na palubu, ne do kufru. Bude se vám to tam hodit;).
Jakmile naše kufry, samozřejmě mezi posledními, vypluly na povrch, vydali jsme se do nového světa. Do světa „údajně lepšího“.  Vedla k němu, přesněji k našemu ubytování, což byl náš první cíl (ach, sprcháááá) docela jednoduchá cesta, stačilo jen z letiště JFK  jet Airtranem nakonečnou stanici, přejít vlakové nádraží, přesednout na subway a během toho všeho se neztratit. Což se podařilo.

Tip 2: Airtrain se platí až na konci jízdy, tzn nasednete a jedete a až v konečné stanici vás zastaví branky. K platbě slouží automaty rozeseté u pravé stěny. V automatu se platí $6 ($5 za jízdenku a $1 záloha za kartu), takže  Tip 2.1: naproti automatů je stánek, kde prodávají i jízdenky na Airtrain za $5, kde zárověň lze zakoupit Metrocard. My jsme si hned tam zakoupili 7-denní za $30. Opravdu doporučuji učinit to samé J - koupit si jízdenku na Airtrain a zárověň do metra, ušetříte si trable s hledáním automatů či stánků na později.

Zhruba ve chvíli, kdy sedíte (ne)pohodlně v metru a míjíte různé zastávky metra, vám začně něco docházet. Začne vám, totiž, docházet význam faktu, že NY je opravdu velmi „modré“, zejména na povolebních mapkách. A to dost. Během dalších dnů jsme hráli hru „Počítej bělochy“. Na jedno rozhlédnutí to byli tři. My tři.

Náše ubytování bylo na ostrově, nakonec se to ukázalo jako opravdu dobrá lokalita, v jeho blízkosti mělo stanici několik druhů metra, takže se dalo dostat víceméně jednoduše odkudkoliv.
Tip 3: The Sohotel - čisté, denně i čisté ručníky (tady se rozhodně nejede zelená), ráno v recepci byla káva, čaj. Během dne citronáda pro hosty, Wi-Fi v celém hotelu

Jet leg se v našem, nebo alespoň v mém případě rozmohl v neočekáváných rozměrech. Ivusa byla unavená velmi mnoho, ale přemohla se a ještě to odpoledne jsme se vydali do ulic NY, a hlavně  - měla jsem opravdu hlad, takže hlavní motiv byl více než jasný. Bydleli jsme na pomezí Little Italy a China town, takže krásná místa, co by kamenem dohodil. Na této oblasti NY mě zejména bavila street art. 

Nyní článek doplním o screen shoty mého instagramu, jelikož tam jsem zastihla dojmy v momentu, kdy přicházely a jak jsme je prožívali. Následují tedy obrázky, které jsem v průběhu nahrávala den po dni na instagram @gejdiv (musím se přiznat, že instagramování mi jde o poznání lépe, nežli blogovaní, co se pravidelnosti týče J).

V souhrnu jsme v NYC navštívili tato místa: 

den 0:

• přílet, cesta do hotelu
• Little Italy
• Times square za světla

den 1: 

• Empire State Building 
  tip 4: kolem 10-11.30 ideální čas, malá řada :-)
• procházka centrem (např. Flatiron building)
• NYC Public library - jen venku, je tam krásný park, místo k sezení
• Brooklyn Bridge
• One World Trade Center + National September 11 Memorial and Museum

den 2:

• Grand Central terminal
• procházky městem
• Central park
• Apple store
• Saint Patrick's Cathedral
• The Metropolitan Museum of Art
• China town

den 3:

• the Statue of Liberty
• wall street 
• Chelsea Market
• Večeře za šumu listí v Central parku
• Times square za tmy :D

den 4:

• odlet 

Momenty během #ivatheexplorer:

• Když jsme se vydali na Wallstreet, natěšení a s plnými bříšky po snídani, narušilo naše značné nadšení a melodické rozložení a la "vlk z wallstreet" větší množství lidí stojících na ulici. Silnice byla zabarikádovaná a množství policistů stouplo o stovky procent. Náš první odhad byl, naprosto přirozeně, že zrejmě za chvíli přivedou nějakého strašného vraha. Tento náš naprosto skvělý odhad měl samozřejmě velmi dobrý argumentační základ, a to, že jsme se nacházeli před soudní budovou tzv "Tweed Courthouse". Avšak! Po rozhovoru s panem policistou nám bylo vysvětleno, že za chvíli proběhne parade na počest ženského fotbalového týmu. Trefa, co :D! 
• Jednou během našich toulek městem, jsme si dali za cíl se z Empire State building dostat ke knihovně a Bryant park. Na rady místních (jak malicherný nápad je, se ptát domácích, raději použijte mapu:D!!!!) jsme se vydali jistým směrem. Po několika ujítých mílích, a více než 13 ulicích jsme došli k závěru, že asi opravdu jdeme špatným směrem! Tato cesta opačným směrem a bolící nohy měla úžasné pozitivum je, že právě když zabloudíte - nechci to nazývat zablouzením, tak řekněme, když se vydáte jiným směrem, právě v tu chvíli se vám město otvírá do úplně jiných rozměrů. Další jasné plus byla reklama jedné společnosti se zmrzlinkou. Před Flatiron building rozdávali tu uplně nejlepší zmrzku, jakou jsme kdy měli. 
• Když pominu předchozí příběh, pak musím uznat, že orientace v NY je jednoduchá :D! Americká města a realizace jejich stavby probíhala dle promyšleného plánu. Celé město je vodorovně rozděleno na "streets" a příčně na "avenue". Dále je základní znalost orientace ve světových stranách. Což doufám, že už máte všichni v malíčku. Čím severněji stojíte, tím vyšší číslo ulice.
  tip 5: naučte se světové strany
• Jednoho slunného dne jsme se chystali přesunout voňavým a čistým metrem k dalšímu bodu (pro ty, co si ještě neuvědomili, jak je metro škaredé, to o čistotě byla ironie). Moje metrocard se rozhodla nespolupracovat. Už jsem si začínala myslet, že navždy zůstanu uvězněna v městě, které nikdy nespí. Ale co se nestalo, našel se dobrý "ny-čan"  a nabídl mi svou vlastní kartičku, na které mu sbívalo: "few bucks". 
  tip 6: věř, že hodní lidé jsou všude
• Jednoho deštivého dne, jsme mysleli, že bude hezky. Nebylo. Nebyl ani deštník. Byl hon na pláštěnku. Marný boj. Počasí neustále vyhrávalo 1:0 (největší slejvák nás chytl přesně na Brooklyn Bridge a procházka v promáčeném oblečení až do prochlazené budovy muzea 9/11 neměla chybu). Až do chvíle, než jsme pláštěnky sehnali. Bylo vyrovnáno 1:1. Pak už nepršelo. Prohráli jsme 2:1, ale bohatší o dvě pončo pláštěnky. 
• Pokud hledáte místo, kde se vydatně najíst, vydejte se do China town.
  tip 7: jedna porce v čínské restauraci vystačí asi pro tři :D
  tip 8: k výběru jídla jsme využívali appku Foursquare
• Den čtvrtý pro mě byl cesta džunglí :D. Tentokráté jsem totiž neletěla z věhlasného JFK, nýbrž z letiště La Guardia. Á, že jste o tomto letišti ještě neslyšeli? Jaká škoda! Je to takový malý mezinárodní ostrůvek s průjezdem přes Bronx :D. A cesta k němu byla strnitá.
  Jako plánovač bezmezný jsem si v předvečer cesty vyhledala potřebné informace, číslo metra se kterým se musím dostat na severní konec ostrova, busu atd. Ráno jsem se chystala na největší sportovní výkon za poslední měsíc, v tu chvíli jsem netušila, že to bude výkon největší za dva měsíce. Poté, co jsem svůj "kufříček" stáhla do stanice metra, vzdálené od hotelu pár ulic, zjistila jsem, že stanice je uzavřena a opravuje se. Milý pán  v okýnku (měla jsem štěstí, že tam vůbec bylo okýnko a někdo v něm!), bez jakéhokoliv znatelného přízvuku, mi poradil, abych dojela na úplně konečnou zastávku na jižním konci, vyšla ven, vzala si jiné metro, a tím se dostanu mým směrem. Tak jsem ten kufr jako pírko, batoh s foťákem, notebookem a milionem věcí vzala a bezřečí opět vyšla schody, sešla schody, vzala jiné metro a následovala instrukce, které obsahovaly cvik "vytáhni kufr do schodů" ještě asi 7x . Na 125th street jsem vystoupila a za neustálé kontroly hodinek čekala na autobus, který jezdí směr letiště (mihli jsme i vězení).
  On by se taky člověk asi divil, kdyby to do Iowy létalo z JFK :D :D.
  tip 9: kufr o čtyřech kolečkách je váš nejlepší přítel v težkých chvílích

Tip poslední: Plánujte, jeďte a užijte si to :-).

Foto příloha

 pohled z Empire

  pohled z Empire

   pohled z Empire

 chtěla jsem mít fotku na Empire State Building :D

těsně před nejlepší zmrzkou v životě

  

  Flatiron building

  Bryant park

  Brooklyn Bridge

  Grand Central Terminal.

Tato fotka mi trvala zachytit docela dlouho, jsem na ni pyšná. Jen nevím, která je lepší, jestli tato, nebo ta další...???

pohled z Top of the Rock na Central Park

 park na pomezí Little Italy a China town v podvečerní hodině

 street art mě na NYC moc bavila, rozhodně činí město pestřejším

 Central Park je oázou klidu v městě ruchu. Jste tam naprosto izolovaní od všecho spěchu, šumu a hlasů. Ani auta tam nejdou slyšet z okolních cest.

těsně nad "revlon.com" jsme my :D 

najdi sochu :D 

váš dobrý kamarád - Metrocard!

před hotelem :-)

Gratuluji vám, že jste se dostali až sem. Chtělo to trpělivost. Ale zvládli jste to. Posílám medaili:-)!