Ať žije arašídové máslo aneb návrat do USA: Den dvacátý: How I became famous (in all states?)

SLEDUJ!!! odkaz :)

Je tomu necelých šest hodin, co se mi poštěstilo zažít něco, co se nepovede Američanům celý jejich život. Být na jedné obrazovce s Obamou celých 18 minut jeho projevu :D!!!!!
Mrkli jste se na video, viděli tu milou krasnou dívku u jeho pravého (resp.levého) ramene v černém tričku a v černých brýlích? Well, that's me:D!!!

Že se stanu zdejší celebritou (:D) jsem netušila. Lístky na jeho projev sehnala Audra minulý týden v Ames (město poblíž) v jeho kanceláři . Lístky obyčejné, jako každé jiné :). Vyjely jsme ráno v 8.45. Měla jsem budík po sedmé, abych se rozloučila s Patty a Johnem (host parents), kteří jeli na zápas druhorozeného syna Jacoba do Wisconsinu. Jacob hraje fotbal za univarzitu UNI :)))\\\! Příští víkend jedu s nimii :) a konečně poznám posledního člena rodiny :). Samozřejmě jsem zaspala a kdybych se sama neprobudila 8.15 Lili by mě snad nechala spát do příjezdu Audry - milá to sestra, že :D?

Konečně jsme se vydaly směr hlavní město Iowy - Des Moines. Vzdálené necelých 50 mil. Lili jsme v hlavním městě předali Molly a my s Audrou jsme se vydaly vstříc novému dobrodružství. Vstupenky byly na 10.30 s tím, že Obamův projev začíná v 13.20. Řeknete si proč to tedy začíná tak brzy? Holt, dostat deset tisíc lidí do jednoho areálu je celkem fuška :D! Silnice, která vedla k Living farms (místo konání ukazuje jak se "farmařilo" dříve) byla samozřejmě zasekaná, jak se dalo předpokládat :), ve frontě k parkovacím místům jsme stáli dobře 20minut.

V tu chvíli, jsme si říkaly, že jsme nevyjely dřív nebo se nenechaly zavést Molly, a že nic neuvidíme. Ani kousek Obamy :/! Po úspěšném zaparkování jsme asi hodinu stály v řadě před kontrolou tašek, a nás... V tu chvíli už jsem pochopila, že organizátoři měli opravdu všechno dobře naplánované. Do areálu bylo zakázáno vnášet tekutiny. Ale všude pobíhaly lidé s malýma lahvičkama vody for free (ano, peníze na kampaň...). Na obrázku vidíte necelou polovinu řady :D... A teď pozor, přichází zlomový okamžik :D : Těsně před kontrolou nás zastavila slečna a přilepila růžovou lepku se slovy: "Tell them you are pink".

Tak jsme se držely jejích slov, po kontrole nás poslali k malé skupince lidí, stojící na krajnici, zatímco dav vesele proudíl dále. Na co byste v tu chvíli mysleli vy? Juhuu, dostaneme lepší místa nebo se jim prostě nezdáme a tradá domů? Nadšený pán a hrdý fanoušek Baracka nám sdělil, že jsme vyvolení kteří tvoří background B.Husseinovy O. (miluju jeho prostřední jméno :D). A pak šlo všechno jako po másle jako jediní v celém areálu jsme seděli, pouze když přišel Barack jsme museli stát, usmívat a fandit. Nefotit a nepít, ta dívka v černém, co píše tento článek dělala všechno špatně!!!! Prostě pohodička :D... Než přišel B.O. se prostřídalo pár dalších řečníků. A byla společná modlidba - Amen. V tomle si chlapec Hussein trošku protiřečí. Hlásá, že je otevřen všem náboženstvím a kulturám a pak před jeho projevem prosazuje christians? Po modlidbě, již zmiňovaný a rád informovaný pán už někde získal informace, že Obama právě přistál. Do deseti minut, tak byl, a projev byl projeven. Když se ještě vrátím k nám, sedícím-stojícím. I z nás udělali "opice" tu máte plakáty, mávejte, těšte se z Baracka, bla bla. Ale hádám, že tohle američani prostě rádi....

Naplánovaný byl, samozřejmě, i jeho pohyb mezi lidmi po skončení projevu. Btw je to opravdu skvělý rečník. Jeho řeč graduje, vede lidi přesně tam, kam potřebuje a drží je v presu a nechá je vybouřit. Sem tam se uchechtne, což bylo opravdu milé :). Letmé i přímo mířené narážky na Romneyho si nezapomněl zmínit :))... "Yes, lets blame Obama from everthing"... Po necelých dvaceti minutách zase zaplul mezi zástup černě oděných kavalírů a Obamy byl konec :).
Když jsme stáli v řadě a netušili, co s námi bude jsme potkali milé němce, studující na univerzitě in Ames a ve směs jsme s nimi prožili celé dopoledne, posléze i odpoledne, protože jsme jim nabídli, že je vezneme do Ames po cestě zpět (do Des Moines dojeli autobus, a to si snad dovedete představit jak tady hromadná doprava fuunguje! Nijak :D). Procházka hlavním městem ve společnosti Audry, Marcuse, Annabel, Molly a Lili, kafe ve Starbucks a večerní seznámení s nejstarší dcerou Cyndy Rathmacher byla jen třešnička na dortu tohoto úžasného dne :)!